Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Ferdinand Kafka (1841-1926) . Dobová osvětově-vzdělávací činnost v regionu
Štěpánová, Marie ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Hrabáková, Jaroslava (oponent)
Bakalářská práce se zabývá osobností Ferdinanda Kafky (1841-1925), představitele osvětové a vzdělávací činnosti v kontextu prostředí podhorské obce Malé Svatoňovice, na samém okraji české země, na linii střetu české a německé jazykové skupiny. Veřejné aktivity Ferdinanda Kafky spadají do druhé poloviny devatenáctého století a prvních dvou desetiletí století dvacátého. Případová studie na téma, které ještě nebylo nikdy zpracováno, pracuje s metodou historicko-srovnávací a vedle sekundární literatury čerpá z velkého množství pramenů z pozůstalosti rodu Kafků i rozsáhlého fondu divadelních ochotníků, aj. Tento medailon si všímá jeho životních událostí, rodinného a sociálního zázemí, ale především práce pro region. Ferdinanda Kafku nacházíme jako radního, zodpovědného rozhodování ve svém městě, a mluvčího lidu, vykonávajícího komunikaci mezi osadníky a vrchností. Je líčen také jako písmák a nadaný lidový vypravěč. Tento pokračovatel obrozeneckých tradic přispěl národní kultuře zakládáním velkého množství českých osvětových spolků, například čtenářské besedy. Největší prostor je věnován ochotnickému divadlu, které pomáhal vzkřísit, v němž hrál, zastával mnohé funkce. Projevil se zde také jako dramatik. Proto poslední část této práce bude věnována představení jeho her a interpretaci oněch dochovaných.
Život, dílo a přínos PaedDr. Stanislava Šidláka
Štěpánová, Václava ; Saláková, Magdalena (vedoucí práce) ; Valášek, Marek (oponent)
Bakalářská práce se zabývá osobou a dílem kantora, ředitele základní školy, sbormistra, skladatele, klavíristy a dirigenta PaedDr. Stanislava Šidláka (1904-1987), jehož život je neodmyslitelně spjat s Trutnovskem, Úpickem a Malosvatoňovickem. Tato osobnost se stala významným kulturním hybatelem v regionu Severovýchodních Čech, oblasti Sudet. Rozvíjel kulturní dění v dané lokalitě. Zakládal a vedl sbory (např. pěvecký sbor Vítězslav Novák), pěvecká komorní uskupení, jedním z nichž bylo mezinárodně úspěšné Dívčí pěvecké trio. Působil i jako dirigent Strážkovické hornické hudby (uskupení typického pro danou oblast). Pro svá tělesa upravoval množství lidových písní pro různá uskupení. Rovněž sám komponoval, je autorem např. suit, kantát, několika mužských a smíšených sborů i hudby k (ve své době populární) operetě na motivy Boženy Němcové Pantáta Hájek. Tělesa nejen vedl, ale aktivně se zapojoval i jako řadový člen (např. Pěvecký sbor českých učitelů). Byl též vyhledávaným tenoristou. Zabývá nejen životem, hudebními a vlasteneckými aktivitami spjatými se Stanislavem Šidlákem (včetně korespondencí s osobnostmi jako byl Josef Bohuslav Foerster, Vítězslav Novák, Josef Plavec), ale snaží se i částečně nastiňovat historický kontext doby v daném regionu, které byl svědkem. V závěru se bakalářská práce...
Ferdinand Kafka (1841-1926) . Dobová osvětově-vzdělávací činnost v regionu
Štěpánová, Marie ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Hrabáková, Jaroslava (oponent)
Bakalářská práce se zabývá osobností Ferdinanda Kafky (1841-1925), představitele osvětové a vzdělávací činnosti v kontextu prostředí podhorské obce Malé Svatoňovice, na samém okraji české země, na linii střetu české a německé jazykové skupiny. Veřejné aktivity Ferdinanda Kafky spadají do druhé poloviny devatenáctého století a prvních dvou desetiletí století dvacátého. Případová studie na téma, které ještě nebylo nikdy zpracováno, pracuje s metodou historicko-srovnávací a vedle sekundární literatury čerpá z velkého množství pramenů z pozůstalosti rodu Kafků i rozsáhlého fondu divadelních ochotníků, aj. Tento medailon si všímá jeho životních událostí, rodinného a sociálního zázemí, ale především práce pro region. Ferdinanda Kafku nacházíme jako radního, zodpovědného rozhodování ve svém městě, a mluvčího lidu, vykonávajícího komunikaci mezi osadníky a vrchností. Je líčen také jako písmák a nadaný lidový vypravěč. Tento pokračovatel obrozeneckých tradic přispěl národní kultuře zakládáním velkého množství českých osvětových spolků, například čtenářské besedy. Největší prostor je věnován ochotnickému divadlu, které pomáhal vzkřísit, v němž hrál, zastával mnohé funkce. Projevil se zde také jako dramatik. Proto poslední část této práce bude věnována představení jeho her a interpretaci oněch dochovaných.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.